Svatba

Jak na svatbě neumřít hlady a žízní

Koláčky, raut, víno a dort… Pokračuje svatební manuál, tentokrát se bude týkat jídla a pití. Obojí je důležité, protože se jedná zpravidla o největší položku svatebního rozpočtu. Zároveň asi každý chce, aby – když už za to platí – šlo o kvalitní zážitek.

Přímo v Hotelu Vila Olga restaurace není, takže paní majitelka dlouhodobě spolupracuje s cateringovou firmou. Její jméno už se mi nedaří dohledat, každopádně jde o profíky, kteří kromě svateb dělají i velké večírky (třeba pro mobilní operátory) nebo oficiální akce na Pražském hradě.

Oběd a raut

Klasický oběd (předkrm – knedlíčková polévka – svíčková) vyšel podobně jako ve většině svatebních podniků, okolo 230 Kč za osobu. A jídlo vynikající, všichni si chválili jak oběd, tak večerní občerstvení.

f30b9266

f30b9274

Cena rautu závisí hlavně na tom, co vše tam budete chtít, zda pouze studenou kuchyni, řízečky, ovoce (a jaké), krevety a plody moře…

Majitelka vily nám pro orientaci zaslala meníčka i ceníky z předchozích svateb, protože sami jsme trochu tápali, co vše tam dát a v jakém množství. Sestavili jsme, myslím, kompromis, aby toho nebylo zbytečně moc a zároveň nechybělo nic, co se na svatbách, které jsme navštívili v posledních letech, jedlo nejčastěji (guláš, tatarák).

Catering nám pak poupravil gramáž, aby množství jídla odpovídalo počtu hostů (což se vážně povedlo, kromě talíře řízků, ze kterých mělo deset lidí druhý den oběd, nezbylo prakticky nic), a poslal kalkulaci… Cena nám přišla v pořádku, menší než na řadě jiných svatebních míst. Kdyby se nám navíc zdála vysoká, tak by nebyl problém meníčko trochu proškrtat.

Nápoje

O jejich podávání a prodej se staral personál vily. Nealko, pivo a tvrdý alkohol (zde jsme se s majitelkou předem domluvili, co vše na bar koupí) bylo jejich (takže jsme druhý den platili za vypité množství) a víno naše.

Že můžeme mít vlastní víno, jsme se dozvěděli asi až čtyři dny před svatbou (nebo jsme to předtím při tom všem objíždění různých svatebních míst zapomněli), takže už nebyl čas shánět nějaké bílé přímo od příbuzných či známých na Moravě. I nákup vín v Makru se ale rozhodně vyplatil.

f30b9499

Původně jsme chtěli brát 50 lahví, rodina nás nakonec přesvědčila na 80, aby se nestalo, že něco dojde. Nakonec asi 23 lahví zbylo. Ty jsme si normálně odvezli domů, takže teď máme zásoby dobrého kvalitního vína  :-)

Zároveň nám personál vily vyšel vstříc v tom, že jsme mohli mít na svatbě vlastní slivovici, asi čtyři litry na přípitky a večerní hru, a nechtěli po nás žádné špuntovné (pro orientaci, na některých svatebních místech bylo úplně běžné, že vlastní lahev – ok, ale za každou třeba poplatek pětistovka).

f30b8808

Dort

Jedna z mála věcí, kde jsme se vyhnuli dlouhému shánění a vybírání. Zhruba měsíc před svatbou mi „naše“ floristka Eliška nabídla, že její bratr Ondra peče a že by bylo možné tento dort vyzdobit živými květinami, a sladit ho tak s celou svatební výzdobou.

Zhruba jeden večer jsme ještě raději věnovali procházení webů pražských cukráren, abychom porovnali nabídku, a pár jsme jich oslovili. Upéct jednoduchý dort pro 80 lidí byly ochotné asi tři z nich, ale za hodně nesmyslné ceny . Často nám nebyly ani schopné přesně vyčíslit, kolik by za to chtěly, s tím „že se ukáže“, protože každý kousek marcipánu přece něco stojí. Řada cukráren vůbec nereagovala (například Wink Cake).

Ondrova nabídka vyšla naopak velmi výhodně, zároveň jsme byli rádi, že se o tuto věc nemusíme dál starat. Dokonce ani o dopravu – Ondra dort ve svatební dopoledne sám na místo dovezl.

A výsledek byl naprosto úchvatný. Dvě patra dortu piškotovo-limetková, jedno čokoládové, bílá poleva a k tomu překrásné květinové zdobení! Dort se snědl téměř celý a pár zbylých kusů jsme přidali druhý den do výslužkových krabiček.

f30b9114

f30b9161

Koláčky

Prvně jsme uvažovali o objednávce na Moravě. Pak jsme ale zjistili, že zavřené moravské koláčky lze sehnat i v Praze a za stejné ceny, takže to bylo samozřejmě jednodušší.

Objednali jsme dohromady 1000 kusů (různých druhů) u firmy Koláčky od Aničky. Jak cukroví, tak koláčky jsme vyzvedávali den před svatbou. Koláčkárna sídlí na Letné, pán, který je pekl, ale shodou okolností bydlí pár ulic od nás – takže jsme je převzali zde.

I když jsme se zpočátku báli, že nebudou stačit, bylo jich nakonec zbytečně moc (zbyla odhadem téměř pětina). Takže se nebojte sníst jich více už během dopoledních příprav, dávat jich více do výslužky, atd.

Naštěstí koláčky chutnaly skvěle i ten další týden, takže jsme měli co snídat.

Cukroví jsme objednali telefonicky v berounské cukrárně Mima, myslím, že 800 kousků různých druhů (řekli jsme si, co zhruba chceme – kremrole, větrníky, minimedovníky – a dohodli se, že nám to nějak namíchají). Zde opět něco zbylo (tak čtyři talíře). Takže opět nemějte strach více pěchovat krabičky s výslužkou. I když budete mít pocit, že pokud pak zůstane na hosta za celý svatební den 5-6 kousků, tak to bude hrozně málo  :-)

f30b8825

Fotky: Karolína Cermanová

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s