Pražská literární kavárna

Hledání pravdy i zapomenutých příbuzných

Po delší době se dostávám opět k příspěvku na téma „co jsem přečetla“. Protože toho od posledního blogu bylo už opět docela dost a nechci vás zahltit kilometr dlouhým textem, zde je první půlka a v brzké době se můžete těšit na další (nemělo by to ani příliš trvat, už ji mám napsanou též).

Tak jako pokaždé se podělím o ty hlavní dojmy, které ve mně jednotlivé knihy zanechaly… a pokud vás bude zajímat víc, třeba po některé z nich sáhnete sami.

Mariusz Szczygieł: Projekt pravda

Autor Gottlandu či Udělej si ráj se tentokrát snaží „najít pravdu“. Téma knihy je tedy všeobjímající, široké, dost těžce uchopitelné, takže kniha není tolik konzistentní, jako když autor píše na téma „co je typické pro Čechy“. V jednotlivých textech přináší příběhy, pravdy a poznání – střídavě náhodných Poláků i cizinců, střídavě vlastní, ať už z polského prostředí či cest všude po světě. Příběhy jsou kratší než v jeho předchozích knihách, a jak už jsem zmínila, méně na sebe navazují, takže se v tom celém hůře hledá nějaká celistvost či návaznost. Samotné „pravdy“ jsou nicméně čtivé, poetické, vtipné, občas hořkosladké, čtou se téměř samy a nejspíš se k nim někdy opět vrátím.

Solange Bied-Charreton: Enjoy

Anotace mě poměrně navnadila, neboť lákala na příběh ze společnosti, kde se veškerý život točí okolo sociální sítě ShowYou, jíž se podřizují veškeré vztahy, každodenní dění… Říkala jsem si tedy, že půjde o zajímavou sci-fi s narážkami na naši skutečnost.

Samotné čtení bylo ale poměrně nudné, ukecané a ještě méně živé, příliš filosofující a špatně uvěřitelné, takové jaksi bez citu, kdy čtenáře nic nenutí trochu se do daného světa vžít a chápat ho. Lhostejnost a odosobněnost prostupuje většinu postav, kvůli rozvláčnému žvanění okolo to ale nejsou pocity, kterým by se vám chtělo nějak věřit. A samotná sociální síť prostupuje příběhem spíše tak mimochodem, myslím si, že z ní šlo vykřesat více.

Herta Müllerová: Cestovní pas

Po Nížinách opět zajímavější dílo této rumunsko-německé nobelistky. Jako ve svých jiných prózách, i zde se věnuje životu švábských Němců na rumunské vesnici v době Ceaușesca. Tématem je tentokrát historická zkušenost s tím, že rumunská vláda měla s NSR dohodu, v rámci níž mohli němečtí Rumuni migrovat na západ a Německo za ně platilo.

Dostat se mezi ty, kdo dostanou cestovní pas, patří přitom v příběhu k hlavnímu snu většiny obyčejných lidí, ať už jde o kožešníka či mlynáře. Není to ale vůbec jednoduché a našetřit na úplatek nestačí.

Kromě příběhu hlavního hrdiny, který o výjezdní doklad pro sebe a svou rodinu usiluje, sleduje autorka v krátké próze běžný život, vztahy, myšlení a kulturu usedlíků. Jako vždy popisuje neuvěřitelně realisticky – její hrdinové jsou zvrácení, citliví i hrubí, špinaví, přízemní, vedoucí banální hovory, pověrčiví – a zároveň poeticky.

Sergej Lebeděv: Děti srpna

Rusko v první polovině 90. let, krátká snaha o spolupráci se západem a především otevřít archivy a vrtat se ve vlastní minulosti. Hlavní hrdina nemá mnoho osobního života ani cílů, zato postupně získává zajímavou práci – pomáhá svým známým a stále více cizím lidem pátrat po jejich zmizelých příbuzných či předcích. Cestuje po celém území bývalého Sovětského svazu, hrabe se v dokumentech, navazuje vztahy s místními a přitom rozplétá řadu nepěkných událostí, ke kterým v minulosti došlo. Jak ale plynou roky, režim se začíná zpět uzavírat, Jelcinova éra končí a zároveň si našeho „hledače“ začínají všímat ti, kteří mají vliv.

Celý příběh je zajímavý a poutavý. Jediná výtka – samotný text bych více členila a snažila se jej učinit uvěřitelnějším, třeba tím, že se v něm objeví dialogy. Zde jsou dost zdlouhavě parafrázované nebo schované (a graficky neoddělené) v dlouhých odstavcích, což z textu zbytečně dělá méně stravitelné čtení, než by mohlo být.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s