Pražská literární kavárna

Opuštění v SSSR, obyčejné lásky a pátrání po smrti

A je tu další slíbená várka tipů i netipů na knížky. Tentokrát jsou mezi nimi velmi zajímavé kousky. Opuštěné Američany v SSSR jsme si už objednali, Billera a Oksanen si minimálně někdy ještě ráda znovu přečtu.

Pokud koukáte na můj „čtenářský minideník“ poprvé, tak připomínám, že nejde o recenze, ale jen ty hlavní základní postřehy, které mi z daných knih utkvěly. Často měsíc a déle po přečtení (protože rychleji se k tomu mnohdy nedostanu) – takže čerpám z dojmů a myšlenek, které za tu dobu zůstaly. Což mi ale přijde jako dobré, protože není nad to dát čemukoliv trochu čas, a prověřit tak, co z dané knihy mělo ve skutečnosti váhu, že…

Předchozí čtenářské zápisky najdete v této rubrice.

Maxim Biller: Obyčejné lásky

Krátké povídky o mezilidských vztazích. Často jednoduché, leč se zajímavou zápletkou, nečekaným koncem, ale přesto obvykle až moc lidským. Na pozadí občas politické reálie, které pomáhají vykreslit druhou polovinu minulého století, každá povídka jiná, většina z nich poutavá, blízká a čtivá.

Ve srovnání s Židovským blues a Zemí otců a zrádců se mi tato asi líbila nejvíc a nejspíš by mi ani nevadilo mít ji v knihovničce. A ve srovnání se zmíněnýma dvěma navíc není tak okatě postavená na tématu židovství, a pokud se o něm zmínka vyskytne, nejde o to, okolo čeho by se příběh točil.

Tim Tzouliadis: Opuštění

Hodně silné čtení, které jsem dala během 24 hodin, protože pohltí, zažere se pod kůži a snaží se přesvědčit, že toto vše se přece nemohlo stát. Kniha, kterou bych nejraději praštila každého, kdo bude tvrdit, že mu tehdejší „pořádek“ chybí…

Autor na pozadí 30. až 50. let s následným přesahem do současnosti popisuje málo známý osud tisíců Američanů. Ti krátce po vypuknutí Velké hospodářské krize masově migrovali z rozvrácených, zchudlých a nejistých USA do Ruska, které tehdy lákalo na pracovní místa, rovnost a příležitosti.

Ruský sen ale netrvá dlouho. Prodloužit si platnost pasu nebo získat nový, protože ten původní se při registracích často „ztratil“, je nemožné, okázalá americká ambasáda v Moskvě naprosto mimo realitu, Roosevelt před zraky médií chválí Rusko jako hospodářský zázrak, zatímco miliony lidí ze dne na den mizí, bohatství, které přitáhlo tolik Američanů i s jejich rodinami, stále nikde a do toho se rozjíždějí stalinistické čistky v takovém rozměru, že hrůzy jako nacismus a koncentrační tábory vypadají ve srovnání s nimi jako krátkodobá dějinná epizoda…

Paul Harding: Tuláci

Příběh umírajícího hodináře, který rekonstruuje svůj život, to, jak jej ovlivnilo vyrůstání s otcem, jenž trpěl epilepsií, i to, jak se jeho vlastní rodinný život lišil od vztahů jeho rodičů i prarodičů.

Chvíli se nacházíme v současnosti, chvíli v hodinářově dětství, chvíli se na tutéž epochu díváme očima jeho otce a těma se občas přenášíme ještě do jeho dětství. Samotné příběhy obou postav jsou citlivé, čtivé, přirozené a zároveň poměrně přehledně oddělené.

Celkově mi však kniha přišla velmi těžkopádná, protkaná zdlouhavým líčením přírody a hlavně hodinářskou teorií, což za mě příběh dost brzdilo, ubíralo mu na nějaké poetičnosti a – například na rozdíl od Herty Müllerové – nikterak nepomáhalo tomu, aby udělalo celou epochu, prožitky a atmosféru jakkoliv uvěřitelnější.

Sofi Oksanen: Norma

Hlavní hrdinka zůstává po smrti matky sama. Nemá vztah, jistotu, že si udrží práci, která ji příliš nebaví, a ani moc kamarádů. A do toho se s ní snaží spojit neznámí lidé, dávní přátelé její matky, aby jim „splatila dluh“, o kterém mladá Finka netuší, kdy a proč vznikl. Postupně navíc začíná zjišťovat, že ačkoliv matčin byt sousedil s tím jejím a matka jako jediná znala její velké tajemství, tak vlastně vůbec netuší, jak její matka poslední rok žila a za jakých okolností zemřela.

Kniha je čtivá, napínavá a příběh se postupně, jako když skládáte puzzle, rozšiřuje a rozjasňuje. Musíte dávat pozor, pamatovat si vztahy a vůbec, kdo je kdo, občas se vracíte k různým, pasážím, protože to, co vám přijde jako běžná vycpávka příběhu, dává po třiceti stranách najednou úplně jiný smysl.

Možná že je celý business s vlasy, adopcí dětí a pronájmem děloh, o který na pozadí šlo, rozveden do zbytečně komplikovaných rozměrů. Možná by ale při přílišném zjednodušení chyběly detaily a vše by vyznělo nevěrohodně, netuším. Stejně se mohla autorka méně „hrabat“ v některých pasážích z minulosti, méně se zaobírat magickými tématy a dát o to více prostoru samotnému příběhu. Každopádně mě čtení bavilo a knihu jsem držela v ruce prakticky do chvíle, než jsem se dostala na poslední stránku.

Veronika Hurdová: Jak přežít těhotenství

Pokud si něco na toto téma číst, tak trojnásobnou „Krkavčí matku“, jejíž pohled mi v hodně věcech přijde fakt blízký. Ať už odpor k „mimískování“ (životní styl, při němž žena asi od druhého měsíce není schopna mluvit o ničem jiném, než jak je „těhu“) nebo ironie, panika z toho, jak se stává člověk středem pozornosti a všichni mu mluví do všeho, nebo touha brát věci s rezervou, nechávat si soukromí i „předmimískovský život“.

Pár zajímavých tipů jsem našla (jak reagovat na některé situace, co zkusit, čemu se vyhnout). Celkově mi však stylistika přišla o dost křečovitější než třeba současný Veroničin blog, které sleduji asi posledního půl roku a díky němuž jsem měla i od knihy vyšší očekávání. Na hodně místech mi přijde autorka zbytečně ukecaná, se snahou být rádoby vtipná a žoviální. Nemluvě o příšerných ilustracích.

Kniha je už čtyři roky stará, takže vyšla před smrtí manžela, která se nejspíše na literárním stylu autorky dost podepsala – nyní píše podstatně střízlivěji a přirozeněji. Pro kategorii „totálně oddechové čtení na dvě půlhodinové cesty tramvají“ ale každopádně dborý…

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s