Svatba

Tisíc a jedna blbostí na svatbu – část 3

Kromě módních doplňků jsme v posledních týdnech před svatbou sháněli i různé drobnosti týkající se výzdoby, pohoštění, zábavy a podobně.

Na rozdíl od „věcí na sebe“ měly tu výhodu, že se ve většině případů fakt dobře a rychle nakupovaly přes eshopy, takže s nimi bylo mnohem méně starostí a často spíš zábava (často jsme při vybírání narazili na strašné blbosti, absurdity, kýče a lámali se smíchy).

Zde je stručný souhrn toho, co jsme kupovali.

Organza

Bílou organzu jsme využili na ozdobení čtyř svatebních aut (jednoduché stuhy vedoucí do středu kapoty, plus myslím nějak jednoduše obvázané okolo zrcátek). Z vínové jsem udělala totálně základní výzdobu našeho bytu, v němž probíhalo setkání před odjezdem na obřad – protože jsem ráno totálně nestíhala, tak jsem jen v podstatě ovázala kusy organzy okolo klik oken a vyrobila motýlka našemu nástěnnému divočákovi. Celkově jsme brali dvě role bílé a jednu vínové a sehnat je na netu nebyl žádný problém.

Bublifuky

Při hromadném nákupu deštníku a dalších věcí jsme „potřebovali“ vzít ještě něco, abychom se vyhnuli poštovnému, takže jsme přihodili asi tři bublifuky, které svědci rozdali svatebčanům, a ti je využili při našem průchodu špalírem.

Vystřelovací lístky

Taktéž na průchod špalírem, o jejich rozdání se postarali svědkové, celkově jsme brali též tři. Stejně jako u bublifuků, deštníku či podvazku jsme je sehnali na eshopu SvatebniVyzdoba.cz. A tak jako bublifuky nebo třeba slivovici jsme je dovezli na svatební místo už den předem a instruovali personál, že by tyto propriety měly být někde po ruce. Kde nakonec byly, vlastně ani netuším, svědci o nich předem věděli a o jejich distribuci se postarali, takže vše fungovalo :-)

Slivovica

S majiteli vily jsme byli domluveni, že na přípitek i hry můžeme mít malé množství pálenky z vlastních zásob a bez jakéhokoliv příplatku. Dva litry domácí slivovičky nám věnovala svědkyně Zuzka a dva dovezl manželův bratranec Viktor. Rozlévala se klasicky před obřadem, dále pak při společenské hře Kočár, něco se pak večer upíjelo jen tak…

Skleničky na slivovicu

Na doporučení, že to bude lépe vypadat než papírové kelímky a navíc cinkat, jsme investovali zhruba dvě stovky do jednoduchých panákovek, které jsme si do vily též dovezli. Kupovali jsme jich čtyřicet a nenávratně zmizela jen jedna.

Tácy na slivovicu

Brali jsme dva, za pár desítek korun, stejně jako skleničky v Makru.

Ubrousky

Ubrousky v barvě bordó (40 x 40 cm), které byly tak akorát velké, sladěné se zbytkem vínových věcí a posloužily jak hostům u obědu, tak na výzdobu menších stolků během rautu, jsme koupili v internetovém obchodě ZP Shop.

Jmenovky na stůl

Snažili jsme se vymyslet něco originálnějšího než jednoduché kartičky se jmény, ale většina věcí v nabídce eshopů nám přišla buď neskutečně kýčovitá (pořád samé květinky, srdíčka…) nebo předražená. Nakonec jsme narazili na papírové kolibříky, které se umístily na skleničku.

Vínové pero

Já vím, že jsme fakt puntíčkáři, ale čím jiným nadepsat třeba výše zmíněné jmenovky? Velmi dobrý výběr psacích potřeb má v Praze třeba Tesco na Národní, těch méně klasických odstínů ale bylo dost pomálu. Nakonec jsem každopádně pero, jehož odstín by nám sedl, našla.

Krabičky na výslužku

Zde jsme řešili hlavně velikost, aby nebyly příliš malé, ale ani naopak zbytečně velké, a nevypadaly tak poloprázdně :-) Nakonec jsme sehnali tyto s „motýlkovým“ zavíráním. Jejich sestavování bylo celkem jednoduché, předem jsme je i hezky nadepsali. Půlka hostů pak ale zmizela tak nějak, že jsme jim ji ani nestihli předat, takže v ranní vlně dostali ti, co zůstali, o to více, případně oba lidé v páru, něco jsme vzali do práce, atd.

Svatební lišky

Panenky ani medvídky jsme na autech mít nechtěli, když jsem ale narazila na tyto lištičky, tak jsem měla jasno a dokonce i manžel jejich pořízení podpořil. Než jsem se však dostala k nákupu, byly vyprodané. Zkusila jsem napsat výrobkyni a ta mi slíbila, že se pokusí ještě nějaké sehnat a vyrobit, což se nakonec podařilo. Až pak jsem zjistila, že šlo o taková ta liščátka z IKEY. Jedno z nich máme doma též (dokonce nacucané černobylským prachem :-) ), tak jsme ho mohli na jeden exemplář klidně obětovat, protože teď je máme místo jednoho tři. Každopádně lišky se na přísavkách držely na autě zuby nehty i na dálnici (kdy se mi tchán, jenž mě vezl, předem omlouval, že pokud by uletěla, asi kvůli ní nebude moct zastavovat) a lidem se (soudě dle počtu fotek, na nichž se vyskytují) líbily též.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s