Život s ještěrkou

Druhý Štědrý den ve třech

Rok s rokem se sešel a bylo to úplně jiné. Zábavnější? Méně klidné? Těžko říct, ale náš společný den jsme si hrozně moc užili.

Protože Bětku právě (zase) zlobí zuby (od ledna trvající neverending story, projevující se obdobím růstu a obdobím klidu, výsledek zatím činí osm zubů), usnuli jsme pozdě a vstávali ještě později. Přesněji někdy po deváté ráno. Pro běžného smrtelníka normální čas, pro rodiče malých dětí ráj na zemi.

Posnídali jsme domácí vánočku a cukroví, hráli si s Bětkou, uvědomili si, že ještě nemáme bramborový salát. Nějak letos vše jelo jakýmsi volným stylem – buď jsme to stihli za pochodu, nebo jsme se na to vykašlali.

Já došla k závěru, že na salát vlastně zrovna vůbec nemám chuť, tak jsem sobě (a Bětce) udělala místo toho braborovo celerové pyré. Dobré, lehké a k rybě se skvěle hodilo. Aspoň jsem tedy Davidovi pomohla s jeho salátem. Bětka zatím vytahala na zemi všechny hrnce a střídavě v nich vařila rozinky (a pomáhala mi míchat zeleninu na pyré).

Když byl salát hotov, sbalili jsme si ručník a plavky, sedli do auta a vyrazili směr Barrandovský aquapark. Původně jsme chtěli na procházku, bylo však hnusně. Na Štědrý den v poledne byly bazény poloprázdné, Bětka si ráchání v teplé vodě nesmírně užívala, úplně jí svítily oči, v divoké řece se pokoušela plavat (fakt dělala rukama tempa!), co chvíli kvičela nadšením. Došli jsme tedy k závěru, že od nás už dárek dostala a je s ním evidentně spokojená.

Cestou domů ženské osazenstvo našeho vozu dost padalo únavou, takže po návratu jsem já s Bětkou zalezla do postele. Bětka asi hodinu zuřivě sála mlíko, až pak mi došlo, že jsme jí v tom salátovo-bazénovém opojení zapomněli dát oběd a zároveň jí nijak neobjasnili výhody a principy půstu. Usnout se jí bohužel ani po dvou hodinách odpočívání nepodařilo.

Vydaly jsme se tedy relaxovat do teplé vany, David nám tam hezky zatopil, zapnul svíčku, hodil zeleno-rudou bombu z Lushe, nádherně se rozvoněla, B se krásně položila, opřela si hlavu o mé břicho a relaxovala… a pak se do té barevné vody vykadila. David ji tedy k její velké nespokojenosti šel sušit, já vydrhla vanu a pak si hrála s ještěrkou a vyřídila telefonáty s rodinou a mezi tím ze sebe trochu dělala člověka.

Postupně jsme začali chystat našeho lososa, já se ještě snažila uspat Bětku v manduce, ale marně, na počítači jsme si s Davidem navzájem dodělávali dárkové vouchery, Bětka byla vyčerpaná a lehce protivná, tvář nateklou jak rajče. Večeře ji naštěstí dost rozebrala a potěšila, kromě lososa a našeho pyréčka ujedla dost i z Davidova prasáckého salátu.

Pak jsme vyrovnali pod stromek asi tři desítky dárků od příbuzných, převážně pro Bětku. Rozbalování ji také bavilo, většinou věcí byla též zaujatá a rovnou si s nimi hrála, ve chvilkách její nepozornosti jsme si s Davidem předávali dárky my, též s nadšením a ve zbytku času usrkávali sváteční růžové víno. Asi po desátém dárku na B opět padla únava, což se projevovalo tím, že bezcílně bloumala po pokoji tam a zpět, vyházela celou knihovničku a dotáhla si do chodby „své“ hrnce i s rozinkami, pak se začala naštvaně dožadovat kojení, takže nastala „evakuace“ směr ložnice a dvouhodinové uspávání (po prvních pěti minutách si to B rozmyslela a šla si ještě znovu hrát).

Nakonec ale i tato mise skončila úspěšně a my s Davidem mohli konečně dopít to víno, napěchovat si žaludek cukrovím, strávit večer společně, dát si pozdní vánočkový piknik na gauči a o půl dvanácté vyčerpaně odpadnout. Tak za rok zas!

 

 

 

 

1 komentář: „Druhý Štědrý den ve třech“

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s