Everyday life

Dělat ještě víc něco, co má smysl

Dokončila jsem své několikaměsíční studium a stala se laktační poradkyní o.z. Mamila. Co to znamená? A proč jsem se do toho pustila?

Nenechávat si to jen pro sebe

Sama jsem měla, pokud jde o kojení, štěstí.

Na vynikající předporodní kurz. Vedla jej Katy Šrubařová a během tří hodin (a další hodiny strávené čtením jejího ebooku) jsem se dozvěděla ty nejdůležitější základy.

Jak přikládat. Kdy přikládat. Jak poznat, jestli miminko vůbec pije. Co dělat v případě problémů a jak je řešit. Jakým, možná dobře míněným, radám se vyhnout. Co vše může kojení plíživě, ale úspěšně skončit.

Kromě toho, že jsem se dostala k těm nejdůležitějším věcem pro začátečníky, mi dal předporodní kurz ještě jednu věc. Kontakt na zkušenou a citlivou laktační poradkyni. Povědomí a jistotu, že kdyby cokoliv, mohu (a mám) ji volat.

Měla jsem štěstí na porodnici. Dvouhodinový kontakt kůže na kůži hned po porodu byl v Příbrami samozřejmost (ač pro něj nebyly úplně ideální podmínky), stejně tak rooming-in. Na pokoji mi hned ukázali kojení vleže, což mi hodně pomohlo. Protože na začátku jsem byla po několika probdělých nocích a dlouhém porodu totálně unavená a ani nevěděla, jak to dítě vlastně držet. Nikdy tam nikdo neřekl ani slovo stran toho, že jsem měla B u sebe v posteli.

A v neposlední řadě jsem měla i mám naprosto úžasnou podporu okolí. Hlavně Davida, ale i zbytku rodiny, kteří vždy vyšli vstříc v plánování programu, pomohli mi, kdykoliv jsem potřebovala (udělali za mě část věcí, umožnili mi získat i prostor pro sebe nebo odpočinek), a zkrátka nám s B vytvořili pevné a respektující zázemí pro kojení.

Každopádně ve mně už dlouho – minimálně rok – zrálo rozhodnutí, že chci tu příležitost, která se nám dostala, která je naprosto úžasná a za kterou jsem denně vděčná, nějak „vrátit“. Využít to, že nám to šlo a jde krásně, k tomu, že to půjde krásně i jiným lidem.

Pomáhat ženám, které o to stojí, ale měly méně štěstí či podpory než zrovna já.

Kojení je záležitost, která se týká obrovského množství žen i dětí, a míra podpory (ať už že strany lékařů, veřejnosti a někdy bohužel i vlastní rodiny) tomu podle mě neodpovídá. Řada žen se zajisté rozhodne, že nebudou kojit, dobrovolně. Ale znám i spoustu těch, kterým to nevyšlo, protože jim chyběla pomoc, když ji potřebovaly, nebo proto, že dostaly špatné informace.

Ráda bych všem, které o to budou mít zájem, příště pomohla. Ukázala jim, co je možné, jak řešit různé problémy a pomohla jim zorientovat se v obrovské záplavě názorů, marketingových hesel a často protichůdných rad.

Za užitečnou a potřebnou považuji i svou hlavní práci, novinařinu. Poradenství je ale podle mě svou potřebností ještě o pár levelů výš – pomáhá často hned, viditelně a konkrétním lidem.

Proč na Slovensku

Intenzivní čtyřvíkendový kurz jsem absolvovala v Trnavě u slovenského o.z. Mamila.

Tu jsem si vybrala záměrně. Přijde mi dlouhodobě aktivnější (i v Česku) než jiná bližší sdružení. Tamní poradkyně pravidelně sledují novinky v oboru, své znalosti čerpají ze zahraničních zdrojů (např. od kanadského lékaře Jacka Newmana). Na jejich webu (a pak i v interních materiálech pro poradkyně) je k dispozici snad vše ke kojení, včetně překladů doporučení WHO nebo různých odborných studií.

A kurz stál i za to dlouhé dojíždění. Lektorka Andrea Poloková má s poradenstvím, vzděláváním lékařů (protože v tom rozsahu, v jakém jsou vzdělané poradkyně, není ohledně kojení v ČR vzdělaný žádný medik, ani pediatři a gynekologové) a vedením kurzů dvacetiletou zkušenost a byla vynikající. Věcná, vtipná, na cokoliv se jí člověk zeptal, na to uměla rychle a vyčerpávajícím způsobem reagovat.

Co jsme se na kurzu naučily? Jednak teorii:

  • jak má vypadat správné přisátí
  • jak poznat, zda miminko pije
  • vliv porodu na kojení
  • co vše ne/ovlivňuje úspěšné kojení
  • normy kojeného dítěte (přibírání, stolice)
  • souvislost mezi kojením a novorozeneckou žloutenkou
  • co s nepřisávajícím se dítětem
  • co dělat, pokud dítě nepije dost mléka
  • co s bolavými bradavkami, zablokovanými mlékovody, mastitidou či abscesem
  • bojkot v kojení
  • kojení a reflux nebo „kolika“

A mnoho dalšího.

Kromě toho jsme se učily komunikovat. Což pro mě byla snad podobně náročná část jako ta hromada teorie. Zbavit se zbrklých a necitlivých hodnocení a ukvapených závěrů, aktivně naslouchat, nabízet řešení jen tam, kde o to někdo stojí.

Trénovaly jsme to hodně, jedna část kurzu se vlastně věnovala pouze tomuto. Prošly jsme spoustu případových studií, ukázkových diskuzí, učily se správně reagovat a formulovat otázky i odpovědi…

Co tedy budu dělat?

Jako laktační poradkyně mohu nabízet celkem tři služby.

1) Vést kurzy pro těhotné
2) Organizovat podpůrnou skupinku (tedy pravidelná setkání kojících žen, kde si sdílejí, co zrovna řeší, ale i své zkušenosti – např. se spánkem, zaváděním příkrmů, uspáváním, kojením větších dětí, reakcemi okolí… Ženy si sem berou děti a jde o velmi neformální aktivitu)
3) Poskytovat osobní nebo emailové poradenství ženám, které si mě zavolají.

Ideálně bych samozřejmě chtěla dělat v nějakém menším rozsahu (např. tři ženy týdně) to poslední.

Kurzy mě lákají též a do těch se i brzy pustím.

Skupinka by se mi líbila též – třeba založit něco zde pro ženy v Hlubočepech a na Barrandově. Zároveň chodím jako účastník, spíše poslouchat a tlachat na jednu celopražskou, kterou vede právě v úvodu zmíněná poradkyně Katy. A zrovna posledně potřebovala, aby ji někdo zastoupil, a tento úkol mi svěřila, což byla velmi užitečná zkušenost. S řadou žen se zde už delší dobu znám, ta komunita nedávno oslavila páté narozeniny a funguje i hodně mimo oficiální setkávání. Takže ještě budu zjišťovat, zda se nemohu nějak angažovat i tu…

Co včil

Abych mohla začít poradenství oficiálně dělat, musím si zřídit živnost. A zjistit, co vše okolo to vlastně obnáší, podnikáním jsem totiž zatím dost nedotčená.

Skloubit poradenství se svým současným zaměstnáním. V Deníku N chci samozřejmě na svůj půluvazek zůstat, protože novinařina mě baví, z našich novin i lidí v nich jsem stále nadšená a poslední měsíce mám opravdu prostor psát o tématech, která jsou mi blízká – včetně mého seriálu o aktivních rodičích.

Očekávám, že poradenství zvláště v začátku věnuji pár hodin týdně. Že třeba na skupinku není problém vzít s sebou B, stejně tak, pokud budu mít kurz pro těhotné, které už například také mají děti.

A jak se to vyvine dál, uvidím. Momentálně jsem ve fázi, kdy nevím, co a kde budu dělat třeba za rok, a nechávám to plynout.

Pochopitelně si chci dát dohromady „kojící web“. Mám už registrovanou doménu, příští týden začnu (na mobilu, při kojení, jinak bych to asi nedala nikdy) chystat texty, pak vymýšlet grafiku.

Připravit ceník. Obstarat si vše potřebné do své „poradenské brašničky“. Zvážit, zda a jak budu něco ze svých služeb propagovat…

Tento týden mi vše zraje v hlavě. Donedávna jsem žila (dá-li se to říct, při práci, domácnosti, neustálých výletech někam a péči o dvacetiměsíčního draka) studiem a zkouškou. A také jsem v tomto pověrčivá, tak jsem nechtěla nic plánovat, dokud jsem skutečně nedržela v ruce diplom.

Do konce června bych ale všechny formality chtěla mít hotové.

Pokud byste kdokoliv něco potřebovali dřív, ozvěte se, dohodneme se na nějakém přátelském barteru.

Těším se!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s