Everyday life

Od listopadu bez šamponu. Nejlepší věc, co moje hlava zatím zažila

Nedávno tomu bylo devět měsíců, co jsem přestala používat šampony, kondicionéry, tužidla, pleťové masky, barvy na vlasy a další chemii, bez které jsem si předtím neuměla představit život.

Článek o „no poo„, jak se bezšamponová metoda nazývá, jsem slibovala spoustě lidí už zhruba od Vánoc a byl o něj celkem zájem. Snad se zde tedy dozvíte vše, co vás zajímá, případně tu najdete další užitečné zdroje informací.

Upozornění na začátek: Sama se i po těch několika měsících považuji za no poo amatéra, který občas vyzkouší něco nového, ale jinak nemá čas se tomu do hloubky věnovat. Asi nejlepší studnicí tipů je skupina „No poo (no shampoo)“ na Facebooku. Tam najdete odpovědi snad na vše, návody na různé domácí směsi a v neposlední řadě lidi, kteří se tomu věnují roky a rádi zodpoví všemožné dotazy.

Zde určitě zjistíte i podrobněji, jak a proč to funguje. Já to popíšu jen ve zkratce a vidlácky. Na vlasech je původně, pokud se nešamponují, prý vrstva (sébum), která je chrání. Používáním kosmetiky se ale narušuje, vlasy chřadnou, takže je brzy potřeba další kosmetika a tak pořád dokola. Je to takový kruh, kdy vlastně vznikne problém (který je u někoho patrný méně a u někoho dost), který následně napravujeme a zároveň udržujeme. Jak jsem zmínila, u někoho, kdo má třeba kvalitní a silné vlasy, se to neprojeví, u někoho naopak jo…

Jak jsem se k no poo dostala já?

Nebyl za tím bohužel ani šetrný přístup k přírodě, ani náhlý odpor k chemii jako u spousty lidí, ani touha být ještě větší „bio alternativní lesanou“, než jsem (pro mnohé) už teď.

Důvod byl mnohem prozaičtější, a to dlouhodobý problém s mými vlasy. Dávaly mi zabrat natolik, že jsem sáhla po této (pro mě tehdy) radikální metodě s tím, že zkusit se má vše a seknout s tím lze vždy.

Pár odstavců historie

Před no poo jsem vyzkoušela skoro vše… (OK, chyběly dredy, trvalá a blonďatá hlava)

S vlasy jsem bojovala odjakživa. Zhruba do desátých narozenin, kdy o tom rozhodovali starší a zkušenější, jsem měla účes na kluka. Což mě samozřejmě v dětství štvalo, protože jsem záviděla jiným holčičkám, snášela jejich posměch a doma neustále poslouchala, že vlasy mám tedy rozhodně strašné a nekvalitní.

V pubertě jsem háro konečně nechala nárůst a záhy zjistila, že vážně nemám žádnou hvězdnou hřívu, ale jemné vlasy, kterých je málo, rychle zplihnou, nedrží v účesu, elektrizují a od druhého dne po umytí jsou děsně mastné. A začalo skoro dvacet let experimentů s vlasy.

Tady pár příkladů…

Dělala jsem si na noc hromadu tenkých copánků, abych měla ráno bohatý a kudrnatý účes (asi půl roku v kuse).

Vstávala brzy ráno, abych si umyla hlavu a nechala ji přirozeně uschnout, protože pak se mi to docela hezky vlnilo.

Fénovala jsem totálně dorovna. Nebo do vlnek. Přes difuzér i bez něj.

Vyzkoušela různé barvy. Hromadu kosmetiky od značek dostupných v drogeriích, po dražší věci typu Yves Roches nebo Manufaktura, až po ještě dražší přípravky, které jsem kupovala přímo v kadeřnictvích. Vše to vždy fungovalo dobře zhruba týden, dva a pak byly vlasy zplihlé jako dřív (i přes různé pěny a vodičky pro lepší objem) a nejpozději druhý den se začaly strašně mastit, takže je bylo třeba znovu umýt. Nespočetněkrát jsem se ptala na radu v kadeřnictvích, ale vždy mi doporučili něco obecného nebo něco, co nefungovalo, nebo rovnou řekli, že nevědí.

Během těhotenství jsem objevila kouzlo kulmování. Umýt, vyfoukat, vyrobit vlny. Když jsem hodně pohnula, potřebovala jsem na to ráno „jen“ tři čtvrtě hodiny (zpětně velké WTF, jak jsem kdy mohla takhle plýtvat časem). Po této úpravě jsem mívala účes fakt hezký a vydržel i dva dny, ale za cenu zmíněného času. O tom, že by to vlasům jakkoli prospívalo, jsem si samozřejmě iluze nedělala.

Měla jsem červeného ježka. A vůbec několikrát mě vztek z náročných a nevděčných vlasů dovedl k radikálnímu zkrácení.

Naposledy na podzim. Na kulmování už nějakou dobu čas nebyl, vlasy po porodu a možná i kvůli kojení vypadávaly, řídly a byly fakt bídné. Doufala jsem, že zkrácení o třicet čísel postačí, ale nestačilo.

Tak přišlo na řadu no poo. Začínal podzim, kdy se chodí ven méně a méně, a když, tak s čepicí, tudíž jsem doufala, že hrozné začátky moc lidí neuvidí. A když, tak to matce na rodičovské dovolené projde. A díky krátkým vlasům to budu moct v nejhorším kdykoliv rychle klasicky umýt a na celý pokus zapomenout.

Začátky

Ze zkušeností jiných žen jsem počítala s tím, že zhruba měsíc budu vypadat jak vodník Brekeke znásilněný sirénami – protože vlasy budou protestovat, dožadovat se zpět šamponu, trpět abstinenčními příznaky a zkrátka vypadat ještě hůř než běžně.

Žádný vlasový Armageddon se ale kupodivu nekonal. Hned druhý den, kdy jsem je opláchla jen vodou, jsem dokonce naopak cítila, že mám vlasy silnější a pevnější než jindy. Možná vás napadá, zda nešlo o obyčejný placebo efekt. Tak bych vás ráda ujistila, že jsem byla naopak hodně skeptická, nic od no poo nečekala a počítala, že až vlasy uschnou, rovnou to vezmu znovu a šamponem.

Dobře to vypadalo i v dalších týdnech. Několik lidí mi průběžně dokonce vyjádřilo pochvalu, že mám teď „hezky upravené vlasy“ a zda jsem nebyla u kadeřníka.

Vlasy se přestaly mastit, mnohem méně vypadávají a najednou mi přijde, že toho mám na hlavě víc než dřív.

Jak je tedy myju?

Úplně nejkrajnější metodu neumývat vůbec, jsem nezkoušela. Sprcha ráno mi pomáhá se probrat, fungovat a je to něco, co jsem ochotna obětovat jen někde v divočině. Takže můj rekord v celkovém nemytí činí asi jen tři dny. I tak to ale bylo stále v pohodě.

Nejčastěji tedy jen opláchnu vodou bez čehokoliv nebo používám různé jiné ingredience. V no poo komunitě „letí“
a) potraviny a bylinky
b) doma vyrobená přírodní kosmetika

Asi půl roku jsem si vystačila jen s potravinářskými produkty.

Moje nejoblíbenější je žitná chlebová mouka. Pozor, nesmí být pšeničná, ta prý zatuhne a dostávat ji ven z hlavy je pak dost pro vytrvalé…

Množství mouky beru vždy od oka, pak ji zředím trochou vody, tak aby z toho po promíchání (třeba plastovou lžící) bylo husté bahýnko. Ideálně souvislé a bez cucků. To se pak klasicky napatlá na mokrou hlavu, nechá chvíli působit a pečlivě vymeje. S důrazem na pečlivě. Já to asi dvakrát odbyla a měla pak buď půl hlavy plnou bílého prášku, jednou mi zase zůstala pak zaschlá mouka přilepená na kůži.

Vlasy jsou po mouce fakt příjemné, husté, pevné, hezky drží tvar. Zároveň to je levná možnost.

Nevýhodou je, že někdy po sobě musíte opláchnout vanu, musíte si najít tu půlminutu na vytvoření kaše a není to úplně pohodlné na cestování, když jedete s nějakou lahvičkou, v níž máte přesypaný bílý prášek. Ale i to jsem zvládla už několikrát bez problému.

Pro začátečníky se hodně doporučuje podobně připravená jedlá soda. Ta mi přišla tak nějak bez efektu, vyšlo to podle mě stejně jako omýt hlavu jen vodou, takže ok, ale nic navíc. Podobně to u mě bylo s kypřicím práškem do perníku, tam tedy bylo výhodou, že jsem voněla jak nedělní koláč.

Velmi příjemné vlasy jsem měla po klasickém chlebovém kvásku. Do něj jsem si tedy přisypala skořici kvůli vůni a David mi pak říkal, že voním jako štrůdl. To jsem ale zkoušela pouze jednou.

Prima jsou i vajíčka, respektive pouze žloutky, protože bílky by se prý měly používat jen ve studené vodě. Žloutky se pak dají buď opět smíchat s moukou nebo třeba s medem.

Ještě jsem vyzkoušela kafe (hodně hustého turka), což mi tedy přišlo odporné. Strukturou, nijak kvalitními vlasy po umytí, bordelem a smradem (což bude asi tím, že obecně nemám ráda kávu…a asi jsem doufala, že bude konečně k něčemu dobrá).

Též se doporučují octové oplachy – pro lesk, místo kondicionéru. Vzhledem k tomu, že nesnáším ocet, jsem to však netestovala.

Přírodní kosmetika

Vyzkoušela jsem následují:

Hennu. Jednak si s ní tak jednou měsíčně oživuji barvu vlasů, jednak je to úžasná regenerace. Vždy si ji nechám na hlavě třeba půl dne a rozdíl je pak vážně poznat (a vůně sena je bonus)

přírodní šampony z no poo shopu. Vyzkoušela jsem kopřivu, mandarinku a yuccu (odér vonných tyčinek). Všechny jsou občas fajn, decentně voní, hodí se třeba někam na cestu.

tuhý přírodní šampon z vlašských ořechů. Je to v podstatě taková kostka, kterou se přejedou vlasy. Hezky voní, osobně mám po něm trochu mastnější vlasy, ale zároveň mají velmi pěkný objem a víc se vlní

reethu a arganový olej. Opět se umíchá bahno, do kterého přidávám cca čtyři kapky oleje. Strukturu to má i s minimem vody dost řídkou, na vlasy se nenanáší úplně komfortně, ale mírně barví a opět hezky regeneruje. Pozor při oplachování na oči. Nebezpečná v nich není, ale hodně hodně nepříjemná.

No poo a kadeřnictví

Zvláště u kratších, dorůstajících vlasů, jako mám pořád ještě já, se člověk návštěvě těchto míst nevyhne, pokud chce vypadat nějak upraveně.

Kadeřnice samozřejmě vypadají často zaskočeně až pobouřeně, pokud chce zákaznice stříhat rovnou bez mytí nebo aspoň bez všech šamponů, kouzelných vodiček, pěn, vosků a sprejů. Pár jich v Praze (i přes to, kolik si za dvacet minut práce účtují) mělo k tomu kecy, ale vždy mi nakonec vyšly vstříc.

Než jsem našla Kristýnu ze salon eM Hair. Ceny sice nejsou úplně lidové (v rámci Prahy to ale stále není nejhorší), ale konkrétně Kristýna je velmi vstřícná a přátelská, zajímala se sama o to, jak to tedy bez šamponu mám, teď už si mě i pamatuje.

No poo a barvení

Nějakou barvu jsem si na hlavu dávala asi od 18 let, minimálně podobný odstín „pro oživení“.

S no poo používám hennu, stejně tak barví i zmíněná reetha.

Začátkem března jsem ale jednou svou nechemickou zásadovost porušila a dala si na hlavu klasickou tmavě hnědou barvu.

Asi týden před přechodem na no poo jsem totiž podnikla jedno z největších barbarství (ne co do výsledku – mnoha lidem to fakt sluší!, ale co do dopadu na vlasy) na hlavě, a to červené melíry. Byl to vlastně takový předposlední pokus, co s vlasy, než jsem se vrhla do života bez šamponu. Každopádně melíry kupodivu nebyly všespásné, naopak mi ta rudá asi po měsíci začala jít notně na nervy. Zkoušela jsem ji několikrát překrýt tmavou hennou (kterou jsem měla na hlavě třeba půl dne a ještě do směsi přidávala pro lepší efekt černý čaj), leč neúspěšně. A nakonec jsem se tedy rozhodla pro chemii.

Toto byl také jediný případ, kdy jsem sáhla po šamponu (byť nějakém super přírodním od Biodermy), protože mi puch té barvy přišel po několika měsících vlasochemické abstinence natolik nechutný, že jsem ho chtěla rychle něčím přebít. A v té době jsem bohužel ještě neznala a neměla přírodní no poo kosmetiku a jela pouze na mouce a vajíčkách, které myjou hezky, ale bez aromatu.

Kde nakupuji

Potraviny logicky v supermarketu, přírodní kosmetiku přes internet v no poo shopu. Tipy na další prodejce najdete v uvedené FB skupině.

Hodnocení

Šampon, kondicionér, tužidlo a další podobné přípravky mi nechybí. S vlasy jsem obecně spokojenější než kdy dřív – jsou hustší, silnější, méně padají a nejsou tolik zplihlé. A myslím si, že jak mi (konečně!) zpět dorůstají, tak to docením ještě více než u těch krátkých.

Zbylými šampony z minulosti vymývám nočník, a postupně je tak likviduji. Na cesty toho potřebuji podstatně méně. Vlasy mi navíc rostou rychleji. A zbyde mi nějaká ta stovka měsíčně na jiné věci :-)

1 komentář: „Od listopadu bez šamponu. Nejlepší věc, co moje hlava zatím zažila“

  1. Jeee super článek! Jsem ráda, že se tato metoda stále rozšiřuje:)

    No poo metodu praktikuji skoro 5 let a jedná se o jednoznačně nejlepší rozhodnutí, jaké jsem mohla kdy udělat! Důvodem byly mastnější vlasy a také chuť vyzkoušet něco jiného, něco co mi dávalo smysl, ale přesto jsem byla (a hlavně okolí) samozřejmě trochu skeptická.

    Ale výsledek předčil očekávání!

    Mám nejlepší vlasy, jaké jsem kdy měla. Taaak husté, objemné a nádherně načechrané :o trvá delší dobu než jsou opět mastné a všichni v okolí si všímají a chválí.

    Nejvíce si mi osvědčila právě hladká žitná mouka (pozor nee, celozrnná = větší bordel:D). Nádherná kašička se z ní udělá a má dokáže největší wow efekt <3 občas do ní přidám lžičku marockého jílu, jelikož ho používám zároveň na čištění obličeje a tak mám dvě mouchy jednou ranou :)

    Určitě všem doporučuji vyzkoušet a překonat své pochybnosti a rozpaky, odměnou vám budou vážně dokonalé vlásky :)

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s